Zatímco česká výroba roste jen pozvolně, mzdy v oboru se zvyšují v průměru o 4,5 % a na dělnických pozicích až o 5,3 %. Rozdíly v odměňování některých profesí mezi regiony se zmenšují, u metrologů dokonce zcela vymizely.

Grafton Recruitment

Zatímco česká výroba kvůli geopolitické situaci i vysokým cenám energií roste jenom pozvolně, mzdy v oboru dále rostou – oproti loňsku v průměru zhruba o 4,5 %, na dělnických pozicích až o 5,3 %. Namísto plošného zvyšování mezd se firmy zaměřují spíše na cílené odměňování klíčových specialistů, které motivují bonusy, příplatky za směnný provoz nebo podporou v oblasti dopravy. Rozdíly v odměňování některých profesí mezi regiony se sice zmenšují, stále však činí i desítky tisíc korun. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společností Grafton Recruitment a Gi Group.

Nejvyšší koncentrace výroby je dlouhodobě v Plzeňském, Moravskoslezském, Ústeckém, Libereckém, Pardubickém a Jihomoravském kraji. Rozdíly v odměňování konkrétních pozic napříč těmito kraji se sice dlouhodobě zmenšují, přesto nejsou výjimkou rozdíly v řádu desítek tisíc korun.

Významnější změny zaznamenal letošní průzkum zejména u pozic výrobního dělníka, CNC operátora, nástrojáře a svářeče. Ve většině ze 13 sledovaných krajů se u těchto profesí meziročně zvýšila maximální hranice jejich mzdového rozmezí.

Svářeči mají nejvyšší mzdový strop v Praze, kde se jejich mzda pohybuje mezi 48 a 58 tisíci korun, tedy o 3 tisíce více než vloni. O 5 tisíc korun se však posunula horní hranice v Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém kraji a na Vysočině a dosáhla 55 tisíc korun. To už se téměř vyrovná pražskému ohodnocení. Úplné vyrovnání pak průzkum ukazuje u metrologů. V 11 regionech dosahuje horní hranice jejich mzdy stejně jako v Praze 55 tisíc korun.

Po dvou letech stagnace vzrostla horní hranice mzdy o 5 tisíc korun CNC operátorům v Ústeckém a Libereckém kraji, stejně jako nástrojářům v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, kteří si mohou přijít až na 50 tisíc korun. Naopak už tři roky se nezměnilo maximální rozmezí mezd nástrojářům v Jihomoravském, Jihočeském kraji a na Vysočině, kde se horní hranice ustálila na 45 tisících.

Co se týká náboru, nejdéle otevřené zůstávají technické pozice kombinující odbornou zkušenost, technické vzdělání a jazykovou vybavenost. Firmy nejčastěji hledají CNC operátory, seřizovače, elektrikáře, servisní techniky, pracovníky údržby a specialisty na automatizaci. Dlouhodobě chybějí také zkušení inženýři. Nejobtížněji se obsazují pozice, které vyžadují kombinaci technické odbornosti, znalosti cizího jazyka a ochoty pracovat ve směnném provozu.

„Výroba se postupně mění a s ní se mění i požadavky na zaměstnance. Vedle technické odbornosti firmy stále častěji hledají lidi, kteří se dokážou orientovat v automatizovaných procesech, pracovat s novými technologiemi a zvládat více činností najednou. Právě kombinace odborných a digitálních dovedností je přitom na trhu práce stále poměrně vzácná,“ uvádí Radka Čechová, ředitelka divize Gi Group CZ&SK.

S pokračující automatizací a digitalizací tak roste význam profesí spojených s robotizací, datovou analytikou a automatizací výroby. Zároveň ale technologie samy o sobě nedokážou vyřešit nedostatek lidí. Pro firmy je proto stále důležitější, jak nové technologie zapojí do práce zaměstnanců a jak jim přizpůsobí pracovní podmínky. Právě propojení technologií a lidské práce je jedním z principů Průmyslu 5.0.

Absolutně nejvýše hodnocenou pozicí v segmentu výroby a inženýringu zůstává vedoucí závodu. V Praze může jeho mzda dosáhnout až 220 tisíc korun, v Jihomoravském kraji až 215 tisíc a v Plzeňském a Ústeckém kraji až 210 tisíc korun. Šestimístné mzdy jsou napříč regiony běžné také u technických ředitelů, vedoucích výroby a manažerů kvality. Na 100 tisíc korun a více se v některých krajích dostávají také vedoucí konstrukce, vedoucí projektových manažerů, projektový manažer, manažeři plánování, údržby nebo štíhlé výroby. Výjimečně také manažer technologie a inženýr automatizace.

Na opačném konci mzdového spektra jsou pracovníci výrobního provozu. Spodní hranice mezd se však v řadě regionů posunula výše. Například u brusičů začíná letos mzdové rozpětí v Ústeckém i Libereckém kraji na 35 tisících korun, zatímco loni to bylo 32 tisíc. U výrobních dělníků se spodní hranice pohybuje od 29 tisíc korun v Moravskoslezském kraji po 40 tisíc v Praze. V Ústeckém kraji začíná na 30 tisících, v Libereckém na 33 tisících a ve Středočeském na 37 tisících. U některých kvalifikovanějších výrobních pozic se přitom spodní hranice dostává i nad 40 tisíc korun – například u CNC operátorů činí v Praze 48 tisíc a ve Zlínském a Jihomoravském kraji 45 tisíc.

Pracovní podmínky přitom hrají důležitou roli i u směnného provozu. Vícesměnný provoz je podle 65 % firem obtížné obsadit. Samotným zaměstnancům však za určitých podmínek nevadí. Téměř sedm z deseti lidí v manuálních profesích dokáže podle průzkumu ve směnném provozu fungovat bez větších problémů.

„Stejně jako pracovníci jiných oborů i zaměstnanci z výrobních provozů chtějí co nejlépe skloubit práci s osobním životem. Pro většinu je proto důležité znát rozpis směn s dostatečným předstihem a mít možnost jej ovlivnit. Pokud to možné není, musí firmy vymyslet jinou motivaci – například speciální příplatky nebo dny volna navíc,“ říká Radka Čechová s tím, že zaměstnance z výroby potěší i bezplatné praní pracovních oděvů. „Jde o jednoduchou záležitost a je až překvapující, že tuto možnost má k dispozici pouhých 18 procent modrých límečků,“ doplňuje Radka Čechová.

Zahraniční pracovníci jsou ve výrobě dlouhodobě důležití především u operátorských a dělnických pozic. Některé provozy by se bez nich v současné době už neobešly. Pracovníky ze zahraničí dnes zaměstnává již 80 % výrobních firem v Česku. Kromě pracovníků z Ukrajiny a Balkánu přitom v poslední době přibývá zejména zaměstnanců z Filipín a dalších asijských zemí. Vedle samotného náboru je přitom důležitá také podpora při administrativě a začlenění zahraničních zaměstnanců do pracovního prostředí.

Zdroj: Grafton Recruitment