Česko řeší sucho, při deštích ale nechává vodu odtékat. Pomoci mohou retenční nádrže i zelenější města

Wilo

Zatímco v období sucha řešíme nedostatek vody, při vydatných deštích se jí často snažíme co nejrychleji zbavit.

Zatímco v období sucha řešíme nedostatek vody, při vydatných deštích se jí často snažíme co nejrychleji zbavit.

Podle odhadů přitom více než 90 % srážkové vody odtéká bez dalšího využití. Zejména ve městech končí voda ze střech, silnic a dalších zpevněných ploch v kanalizaci, místo aby se zadržovala a pomáhala překlenout období sucha. Řešením mohou být retenční a akumulační nádrže, propustné povrchy či zelené střechy. Jak lépe hospodařit se srážkovou vodou a omezit její zbytečné ztráty, bylo jedním z témat setkání zástupců SOVAK ČR a společnosti Wilo s novináři v pražské Staré čistírně odpadních vod.

„O nedostatku vody obvykle začínáme intenzivně mluvit ve chvíli, kdy přijde sucho. Přitom podle našich odhadů více než 90 procent srážkové vody odtéká bez dalšího využití. Vodu, kterou bychom mohli zadržet a využít později, tak necháváme odtéct právě v době, kdy jí máme dostatek. Musíme proto změnit přístup k hospodaření se srážkovou vodou, více ji zadržovat, akumulovat a hledat možnosti jejího dalšího využití. Bez odpovídajících investic do infrastruktury se přitom neobejdeme,“ říká Vilém Žák, ředitel SOVAK ČR.

Dešťová voda nemusí končit v kanalizaci

Jedním z hlavních problémů měst je velké množství nepropustných povrchů. Zatímco v přirozeném prostředí se část srážek vsakuje do půdy a postupně doplňuje zásoby vody, ze střech, silnic a parkovišť voda rychle odtéká. Při přívalových deštích tak může přispívat k lokálním záplavám, zatímco v následujících týdnech chybí půdě i městské zeleni.

Možností, jak tento stav změnit, je přitom celá řada. Vedle retenčních nádrží, které vodu zachycují a umožňují její postupné odvádění, lze využívat akumulační nádrže pro její pozdější spotřebu. Ve veřejném prostoru pomáhají také propustné povrchy, dešťové záhony nebo vsakovací průlehy, které umožňují vodě pronikat do půdy. Zelené střechy zase část srážek zadržují a postupně je uvolňují odpařováním. Vhodná kombinace těchto opatření může omezit rychlý odtok vody a současně zlepšit podmínky pro městskou zeleň.

Pitnou vodou nemusíme zalévat ani splachovat

Zachycená dešťová voda může v řadě případů nahradit vodu pitnou. Využívat ji lze například k zavlažování parků a dalších zelených ploch, při čištění veřejných prostranství nebo v odpovídajících technických systémech ke splachování toalet. Města, obce i vlastníci budov tak mohou snížit spotřebu upravené pitné vody, jejíž výroba a distribuce vyžadují energii i provozní náklady.

Důležitá je přitom nejen samotná akumulace, ale také správné dimenzování a řízení celého systému. Nádrže musí odpovídat množství zachytávaných srážek i předpokládané spotřebě vody. Při jejím dalším využívání hrají roli také čerpací technologie, které zajišťují dopravu vody například do zavlažovacích systémů nebo rozvodů užitkové vody v budovách.

Zadržování vody pomáhá i při přívalových deštích

Lepší hospodaření se srážkovou vodou přitom není pouze opatřením proti suchu. Pokud se podaří část vody zachytit nebo umožnit její vsakování přímo v místě dopadu, snižuje se také množství vody, které musí při intenzivních srážkách odvést městská infrastruktura. To může pomoci omezovat lokální zaplavování ulic a přetěžování odvodňovacích systémů.

Odborné podklady k nové evropské směrnici o čištění městských odpadních vod rovněž zdůrazňují význam preventivních a přírodě blízkých opatření. Vedle technické infrastruktury doporučují upřednostňovat zelená a modrá řešení a jednotlivé zásahy koordinovat v rámci celého území. Smyslem je řešit hospodaření s vodou dlouhodobě, nikoli pouze reagovat na následky jednotlivých přívalových dešťů.

Pro města to znamená přemýšlet o srážkové vodě už při plánování nové výstavby a rekonstrukcích ulic, náměstí či veřejných budov. Právě v těchto situacích lze vhodně propojit retenční a akumulační systémy se zelení, propustnými povrchy a dalšími opatřeními, která pomáhají udržet vodu tam, kde může být dále využita.

Podrobné informace o nové evropské směrnici přehledně shrnuje specializovaný informační portál www.smernice-cov.cz. Přibližuje hlavní změny v oblasti čištění městských odpadních vod, vysvětluje jednotlivé povinnosti i termíny jejich postupného zavádění. Pro obce, provozovatele vodohospodářské infrastruktury i další odbornou veřejnost tak představuje užitečný zdroj informací, který pomáhá lépe porozumět novým požadavkům a připravit se na jejich naplňování.

O společnosti Wilo:

Wilo je nadnárodní technologická skupina, která patří k předním světovým výrobcům čerpadel a čerpacích systémů pro zařízení budov, vodní hospodářství a průmyslový sektor. Společnost byla založena roku 1872 v Dortmundu, v průběhu své dlouhé a úspěšné historie se rozvinula do podoby významného globálního hráče. V současnosti zaměstnává více než 8 200 lidí po celém světě. Skupina Wilo věnuje zvláštní pozornost globálním trendům jako je urbanizace, změna klimatu, řešení nedostatku vody a zvýšení energetické soběstačnosti, stejně jako technologickému pokroku a digitalizaci. Wilo je členem České rady pro šetrné budovy, která se zaměřuje na snižování negativních dopadů budov na životní prostředí.