Ukrajina a Izrael vrací úder. Západu je třeba připomenout, že tolerance neznamená slabost

KOMENTÁŘ / Při čtení komentářů k Netanjahuovým projevům mě bolí hlava. Obrovské množství lidí totiž nevidí vztah příčiny a následku a srovnává izraelského premiéra a Stát Izrael s kýmkoli a čímkoli. Například když řekl, že Izrael a íránský lid mají společného nepřítele, režim ajatolláhů, se hned našli tací, kteří začali srovnávat Netanjahua a Zelenského a psát, že zatímco kompetentní izraelský politik jasně chápe, kdo je jeho nepřítel a válčí jen se zločineckým režimem, tak Zelenskyj, místo aby bojoval s Putinovým režimem, válčí rovnou s ruským lidem. Co se týče srovnání Zelenského a Netanjahua, chci v zájmu argumentace položit několik řečnických otázek. Viděli jste, že by Rusové oslavovali ukrajinské vojenské údery na ruském území stejně jako Íránci izraelské údery? Nebo jste viděli, že by Izrael zasahoval civilní cíle nebo že by Izraelci napadali, zabíjeli, znásilňovali, týrali a mučili Íránce? Ano, Írán a Rusko mají totalitární režimy, ale jejich společnosti se zásadně liší. Íránci nenávidí ajatolláhy, ale Rusové považují svého diktátora za cara a spasitele (samozřejmě nemluvím o všech, ale o velké většině). V každém případě k přerušení řetězce příčin a následků dochází kvůli emocím, kdy se vypíná rozum a do popředí se dostává hněv a nenávist. A čí je to práce, vyvolávat emoce? Správně, propagandy. Myslím, že jste mnohokrát viděli záběry z Gazy, jak „místní novináři“ natáčejí zinscenovaná videa, jak matky pláčou nad jakoby mrtvými dětmi a tak dále. A cíl je stejný – vzbudit emoce a přimět vás nenávidět Izrael. Ruská propaganda funguje stejně, tlačí na emoce a aktivuje…